Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení platů ve veřejné správě a službách o dvě procenta. Učitelé by pak měli dostat přidáno o deset procent. Po mimořádném jednání tripartity to oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Podle Hospodářské komory se ze strany resortu financí jedná o rozumný návrh odpovídající ekonomické realitě České republiky. Razantnější navýšení je ale podle prezidenta Komory Vladimíra Dlouhého nepřijatelné. Varuje také před tlakem odborů, které vznesly požadavek na plošný růst výdělků ve veřejném sektoru až o 10 %.

Soukromý sektor nemá doplácet na státní sféru

Hospodářská komora upozorňuje na rozdíly mezi výdělky ve státním a soukromém sektoru. Zatímco průměrná měsíční mzda v privátní sféře, která vytváří většinu tuzemského HDP, činí 33 321 korun, platy ve státní sféře dosahují 35 437 korun. Není dlouhodobě přijatelné a udržitelné, aby tuzemské firmy ze svých daní doplácely na stále dražší chod státního aparátu.

Hospodářská komora vítá růst platů pro učitele nebo zdravotníky, kterých je kvůli nižším výdělkům na českém trhu práce nedostatek. U ostatních zaměstnanců státu by se měli politici a zejména odbory zamyslet nad tím, zda je plošné přidávání úředníkům skutečně spravedlivé a odůvodnitelné.

Každému podle jeho zásluh

Málokdo bude cokoliv namítat proti tomu, aby velmi schopný a výkonný úředník dostával nadprůměrný plat a aby byl za svou tvrdou práci adekvátně odměněn. Jenže. Dosud neexistují doklady o dramatickém celoplošném zefektivňování práce zaměstnanců státu nebo o zkvalitňování práce státních úředníků. Nemá-li ovšem být tímto důkazem růst byrokratické zátěže, vymýšlení, uplatňování a kontrolování nových regulatorních pravidel svazujících podnikatele – jak tomu nasvědčují signály z praxe evidované Hospodářskou komorou ČR.

Jinými slovy. Ve státní sféře neexistuje objektivní měřítko, na jehož základě by mohl erár vyhodnotit účelnost a efektivitu práce jednotlivých zaměstnanců nebo jejich prospěch pro občany a podnikatele.

Podnikatelé musí reagovat

Představa odborů o plošném zvyšování dlouhodobě popírá ekonomické zákonitosti. Růst platů ignorující vývoj produktivity nezajistí kýženou životní úroveň ani přibližování k vyspělé západní Evropě. Připomeňme, že jen loni se platy pracovníků ve veřejné sféře zvedly o 10 %. Naposledy pak vláda platy zvýšila letos v lednu v rozmezí od 2 do 7 procent podle jednotivých profesí.

Podnikatelé v důsledku plošného zvyšování platů ve veřejném sektoru musí zvyšovat mzdy už jen proto, aby jim zaměstnanci neodcházeli za „definitivou“. Je pravděpodobné, že zaměstnanci v soukromém sektoru budou při svých mzdových vyjednáváních argumentovat růstem platů ve státní sféře, leckdy bez ohledu na další souvislosti. Vyšší než 2procentní růst by tak byl jednoznačným riskováním s budoucností firem i celé ekonomiky.