PS ČR včera schválila dlouho očekávanou novelu stavebního zákona. Dodám, že tato novela měla původně vstoupit v platnost v lednu loňského roku, což ilustruje, o jak komplikovaný problém šlo.

V rámci připomínkového řízení k vládnímu návrhu novely, která ovlivní dalších 44 zákonů, bylo odevzdáno celkem 200 připomínek. Na nich se velmi aktivně podílela i Hospodářská komora ČR. Po zkušenostech, které jsme směrem k novelizaci stavebního zákona získali v minulosti, jsme vedle přípravy pozměňovacích návrhů přistoupili i k právnímu rozboru všech pozměňovacích návrhů a formou jakéhosi semaforu podnikatelů, v němž jsme signalizovali míru užitečnosti či neužitečnosti odevzdaných připomínek, jsme je rozdali všem poslancům.

Tato naše snaha nebyla marná, a ledasco se podařilo. Především, jak o tom dnes informuje většina médií, byl učiněn krok k zavedení jednotného povolovacího řízení. Schválně píši učiněn krok, nikoliv, jak konstatují média, vytvořena možnost sloučit stavební povolení, územní rozhodnutí a posudek o vlivu na životní prostředí. K prosazení principu jeden úřad – jedno řízení – jedno rozhodnutí – jedna žaloba, o nějž nejvíce usilovala Hospodářská komora ČR, je ještě dost daleko.

Netřeba opakovat, na co vše dnes stavební sektor naráží, kolik razítek je třeba získat, jak dlouho je třeba čekat, jaké průtahy způsobují různé žaloby a jak vysoká je do poslední-ho momentu míra nejistoty, že stavbu někdo či něco nezarazí, a jak důležité proto jednotné povolovací řízení je. Doufám, že řadu věcí, které zůstaly i po zmiňované novele někde na půli cesty, vyřeší nový stavební zákon, který ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová přislíbila předložit v polovině roku. I nadále však půjde o pověstný běh na dlouhou trať. Také kvůli tomu, že zákon je jedna věc a přerozdělení kompetencí úřadů, které dnes mají ona razítka na starosti, věc druhá.

S přáním hezkého zbytku týdne
Vladimír Dlouhý