Projekt, který vzbuzuje vášně i polemiky již řadu let. Projekt, který mnozí považují za zbytečný, jiní za jediný možný. Projekt, který byl pozastaven a dlouhá léta se o něm jen mluvilo, dostal v posledním roce přece jen zelenou. Nový jaderný zdroj pro Českou republiku. „Projekt nového jaderného zdroje řešíme technicky a odborně, ne politicky. Ale zastávám názor, že je pro českou energetiku i českou ekonomiku zásadní. A jednoznačnou prioritou je to i pro nás,“ říká hned na úvod Jakub Vyvadil, manažer divize ENERGOPROJEKT PRAHA společnosti ÚJV Řež, která spolupracuje na podkladech pro ČEZ, investora projektu nových Dukovan.

Energetická politika státu akcentuje útlum uhlí a jádro jako nosný zdroj – je z vašeho pohledu formulována s dostatečnou stabilitou a v reálných časových horizontech?

Státní energetická koncepce je založená na postupném útlumu uhelných zdrojů a na pokles jejich podílu na energetickém mixu ČR je pro zachování energetické soběstačnosti naší země potřeba nějak kompenzovat. K průběžnému snižování využití uhlí bude docházet do roku 2035 s tím, že tento trend bude dále strmě klesat po roce 2040. Z prohlášení Evropské komise ohledně dekarbonizace ekonomik lze předpokládat odklon od všech fosilních paliv po roce 2050. Z tohoto pohledu je plán přípravy a následné výstavby nového bloku v Dukovanech směřován právě k pokrytí výpadkuuhelných zdrojů. Příprava realizace našeho nového jaderného zdroje již probíhá a po výběru dodavatele v roce 2024 se dostane do fáze projektování, povolování a licencování, která má být završena vydáním všech povolení do roku 2029. Samotná výstavba nových Dukovan by měla skončit v roce 2036 zahájením dvouletého zkušebního provozu. Útlum uhelných elektráren po roce 2040 je tedy nastaven s rezervou pro plynuté překrytí.

V projektu je několik významných uchazečů o pozici dodavatele technologie. Je z vašeho pohledu někdo favoritem?

Každý dodavatel má samozřejmě svá pro i proti, protože každé z nabízených řešení je trochu jiné. My v zásadě známe zvažované projekty a jsme schopni spolupracovat se všemi potenciálními uchazeči. V této chvíli – z mého odborného pohledu – nemá nikdo zásadní náskok.

Odpůrci projektu argumentují, že jaderné elektrárny ve světě nejsou nikdy předány v termínu a nikdy nestojí tolik, kolik bylo původně řečeno, ale jsou výrazně nákladnější. Můžete to ovlivnit?

Přímo ne. Nepřímo to samozřejmě můžeme ovlivnit tak, že nepodceníme přípravu a nebudeme pak muset řešit předem předvídatelné problémy za pochodu. Poučeni i zahraničními příklady a projekty se snažíme co možná nejvíce věcí dobře ošetřit v rámci projektové přípravy a povolovací fáze a v tomto směru podporujeme i investora.

Česko staví na své jaderné kompetenci, nicméně ta se v posledních třiceti letech neměla příležitost realizovat. Existuje ještě?

Samozřejmě je nutné brát v potaz, že od dokončení jaderné elektrárny Temelín uběhlo skoro 20 let, ale to neznamená, že by Česko od té doby nemělo příležitost rozvíjet svoji kompetenci na poli jaderných bloků jak dodavatelsky, tak expertní kapacitou českých inženýrů a specialistů v této oblasti. Řada firem včetně ÚJV Řež plynule pokračovala na projektu Mochovce 3 a 4, kde pracuje dodnes. Další zkušeností jsou mnohé, i s naším přispěním realizované, jaderné projekty v zahraničí. Z mého pohledu mají české firmy stále co nabídnout a věřím, že se to při budoucí výstavbě v Dukovanech potvrdí i v zahraniční konkurenci.

V jaké fázi je projekt Dukovany II dnes?

Byla už podepsána smlouva mezi investorem ČEZ a státem, na jejím základě se připravuje, respektive dokončuje zadávací dokumentace. Ta by pak měla být oficiálně vydaná do konce roku.

Bude? Termíny jsou občas v Česku bolest…
Bude.

Na čem, pokud jde o projekt nového jaderného zdroje v Dukovanech, nyní pracujete?

ÚJV Řež aktuálně pracuje na připomínkování zadávací dokumentace a také se připravujeme na další fáze výběrového řízení. Naše práce na jaderných projektech ale vlastně nemá jednoznačný konec, dokud není elektrárna kompletně odstavena a zlikvidována. Na Temelíně a Dukovanech jsme si potvrdili, že od projektové fáze přes realizační až po tu provozní máme v rámci našich inženýrských a projekčních služeb vždy co dělat. A po konci životního cyklu elektráren se budeme věnovat jejich likvidaci, což je velmi odborná a dlouhodobá záležitost, která se také připravuje už v rámci samotného projektu jaderné elektrárny.

Jsou v projektu místa, která jsou kritická?

Z hlediska technické části určitě ne, uvažované projekty jsou technicky to nejlepší, co dnes dokáže trh nabídnout. Nestavíme něco na zelené louce, existuje velmi podrobný evropský soubor doporučení, jak má projekt stavby jaderné elektrárny vypadat. Zadávací dokumentace z něj samozřejmě vychází. A budou ji muset dodržet i všichni potenciální zájemci.

Vnáší do celého projektu nějaká nová rizika současná pandemie?

V tuto chvíli ne, jen jsme se ze zasedacích místností přesunuli na telekonference a vše běží dál.

Řešíte pro tento projekt nějaké sekundární využití vyhořelého paliva?

Neřešíme, pouze musíme, pokud jde o palivo, vyhovět české legislativě.

A řešíte i úložiště radioaktivních odpadů? Je to dnes přece jen jeden ze stálých argumentů proti jádru…

Vyhořelé jaderné palivo a jiné výše aktivní odpady už tady jsou a budou, s tímhle faktem musíme pracovat. I v případě, že bychom začali v budoucnu vyhořelé jaderného palivo přepracovávat, využijeme štěpnou složku, ale vysokoaktivní odpady z přepracování nám stejně zůstanou. A nejvhodnějším, nejbezpečnějším a jediným mezinárodně akceptovatelným způsobem trvalého zneškodnění vysokoaktivních odpadů je bez diskuze vhodné geologické prostředí hlubinného úložiště. Do projektu hlubinného úložiště v České republice, řízeného Správou úložišť radioaktivních odpadů, jsme jako ÚJV Řež zapojeni prostřednictvím kolegů z divize Radioaktivní odpady a vyřazování už od roku 1994. Letos v červnu byl dokončen šestiletý rozsáhlý projekt Výzkumná podpora bezpečnostního hodnocení hlubinného úložiště, který ÚJV Řež vedla jako hlavní dodavatel. Mezi nejdůležitější výsledky těchto prací patřil pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště a také příprava podkladů pro proces hodnocení devíti potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště.

Vaši kolegové z Centra výzkumu Řež vyvíjejí Energy Well, malý modulární reaktor. Není to pro velkou elektrárnu konkurence? Nevedete diskuze, že by Praha mohla mít za pár let svůj malý modulární reaktor a s ním energetickou soběstačnost?

Myslím, že to tak nebude, koncept malých jaderných reaktorů nebude primárně řešením pro Prahu ani jiné metropole. Vedeme ale s kolegy určitě debaty o využití malých modulárních reaktorů a také pracujeme na několika konkrétních projektech. Potenciál těchto zdrojů vidím třeba ve stávajících uhelných lokalitách, kde s útlumem zmizí zdroje energie i tepla. Další budoucnost vidím v jejich využití při výrobě vodíku pro aplikaci vodíkových technologií v energetice a dopravě. Úlohou malých modulárních reaktorů nebude náhrada velkých jaderných zdrojů, spíše nahradí teplárny u velkých měst a budou sloužit k výrobě vodíku pro dopravu a průmysl. Posun ve vývoji malých modulárních reaktorů je za posledních několik let znatelný a již nyní se některé zahraniční projekty významně přiblížily k získání licence ve své domovské zemi. Věřím tedy, že malé modulární reaktory v následujících letech překročí důležitou hranici a z fáze studií se posunou do fáze konkrétních projektů, včetně Česka.

Často se zmiňuje, že projekt nového jaderného zdroje je i příležitostí pro české firmy. Je? A jaké firmy a kdy se o něj mohou zajímat?

Kontakty už probíhají, minimálně na té zdvořilostní úrovni. Vybraní potenciální dodavatelé selektují, s kým mohou spolupracovat. Bez českých firem, a to jak stavebních, tak technologických, se to jistě neobejde. A české firmy jsou si toho samozřejmě vědomy. Ony také nečekají, až nám sem někdo přijde zvenčí postavit jadernou elektrárnu, ale samy jsou aktivní na světových projektech, na východních trzích, ve Skandinávii…

Co vy sám považujete na projektu za největší výzvu?

Spolupráci s velkým zahraničním dodavatelem a skloubení procesů s českou inženýrskou kapacitou. S většinou uchazečů jsme se již seznámili v minulosti a jsme v kontaktu. Původní tendr na dostavbu temelínských bloků byl před šesti lety zrušen, ale naše kontakty ani spolupráce tím neskončily. Po havárii ve Fukušimě přišel jednoznačný požadavek, aby jaderná elektrárna bezpečně zvládla i situaci totálního výpadku systémů a kontroly. Všechny projekty musely nad projektová řešení navíc implementovat řadu dalších opatření. Dnes po Fukušimě jsou elektrárny navržené tak, že jsou z hlediska bezpečnosti vlastně předimenzované. Je to jistě dobře pro zmírnění obav veřejnosti, ale je to i jeden z důvodů prodlužování a prodražování jaderné výstavby v zahraničí v posledních letech. Náš projekt bude mít všechny potřebné bezpečnostní pojistky již v základu řešení, nebude nutné je implementovat dodatečně, vidím to jako výhodu naší nové jaderné výstavby.

Jakub Vyvadil

Absolvent Fakulty strojní ČVUT v Praze. V divizi ENERGOPROJEKT PRAHA působí na strojním oddělení od roku 2010. V pozici vedoucího projektanta se podílel na přípravě podpůrných studií a povolovacích dokumentů při přípravě NJZ EDU. V rámci činností profesního koordinátora strojního oddělení zaštiťuje projekty klasických a jaderných elektráren v ČR a zahraničí (Irán, Jordánsko, Pákistán, Švédsko, Finsko). Jako hlavní inženýr projektu vedl návrhy dodávek projektové dokumentace technologických celků na jaderných elektrárnách. Od roku 2019 působí jako manažer divize pro přípravu NJZ.