Koncem července 2019 byl do čela britské Konzervativní strany zvolen Boris Johnson a stal se tak premiérem Spojeného království (dále jen „VB“), čímž se zvýšila pravděpodobnost odchodu VB z EU bez dohody – tzv. no-deal scénář, někdy také označovaný jako tvrdý či neřízený odchod. Právě na dopady možného tvrdého brexitu na českou ekonomikou se zaměřila příloha červencové Komorové markoekonomické prognózy.

Odchodem VB z EU bude nejvíce zasažena ekonomika samotné VB a z členských států pak země, které nejintenzivněji s VB obchodují, tj. Irsko, Malta, země Beneluxu nebo skandinávské země. V absolutních číslech no-deal scénář nejvíce dopadne po VB na ekonomiku Německa. Právě vývoj v Německu je zásadní pro kvantifikaci dopadů na českou ekonomiku.

Vycházíme z předpokladu, že by po 31. říjnu 2019 byla uvalena cla na vzájemný obchod mezi VB a EU podle sazebníku Světové obchodní organizace (WTO). Je třeba počítat nejen s přímým dopadem celních sazeb na ČR, ale i s dopadem nepřímým – zprostředkovaně přes naše obchodní partnery, především Německo. Negativní dopad na českou ekonomiku se nicméně neodvíjí jen od výše cel, ale i od stavu britské ekonomiky.

Vedle celních sazeb budou svou roli v zahraničním obchodě hrát i netarifní obchodní překážky. Jedná se o rozdílné regulatorní požadavky, nové administrativní formality ve formě povolení nebo licencí, týká se to i platnosti certifikátů získaných firmami před dnem výstupu VB z EU. Odhady přímé i nepřímé role netarifních obchodních překážek jsou rovněž jen velmi obtížně kvantifikovatelné.

Co se týká samotného průběhu brexitu, k 1. listopadu 2019 očekáváme negativní šok v podobě nárazového snížení zahraničního obchodu mezi EU a VB. Velikost toho šoku záleží na tom, jak dlouho bude trvat nejistota ohledně způsobu výstupu VB z EU. V prvních dnech po vystoupení nicméně hrozí ochromení dopravy a dodávek zboží.

Vývoj bezprostředně po vystoupení VB z EU se projeví ve výsledcích HDP za 4. čtvrtletí 2019. Nedomníváme se ale, že vliv posledních dvou měsíců roku zásadním způsobem ovlivní celoroční výsledek. Bude se jednat o zpomalení v řádu několika málo desetin procenta. Po započtení dopadů brexitu počítáme pro rok 2019 s růstem HDP ve výši 2,7 % a pro rok 2020 ve výši 2,6 %.

Hlavní dopad tvrdého brexitu očekáváme v první polovině 2020, především v 1. čtvrtletí, kdy bude hrát roli i poměrně vysoká srovnávací základna z roku 2019. Celkovou stabilizaci situace očekáváme do 12 měsíců od data výstupu VB z EU, tj. do podzimu 2020. Tato doba bude sloužit k tomu, aby se novým způsobem ustálily dodavatelské řetězce. Celkově bude brexit pro českou ekonomiku znamenat jednorázový a krátkodobý výkyv, který sám o sobě nemůže vést k recesi v ČR.

Budoucí vývoj zahraničního obchodu s VB se bude odvíjet od rychlosti a schopnosti obou stran (EU a VB) vyjednat formu budoucí obchodní spolupráce nad rámec automatické spolupráce dle pravidel WTO. Toto období může trvat i několik let. Záleží ale především na aktivitě samotných firem při hledání nových alternativních obchodních partnerů v jiných zemích, a to nejen v EU.

Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory