Česká republika má opět nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie – v dubnu podle dat Eurostatu dosahovala 3,2 procenta. Následuje nás Německo a Malta. Nezaměstnanost klesá dlouhodobě v celé Evropské unii, je nejnižší od roku 2008. Vysoký podíl nezaměstnaných ale zůstává ve věku do 25 let. Zvláště ve státech jižní Evropy.

Česká republika je i nadále premiantem v nezaměstnanosti v rámci 28 členských zemí Evropské unie. Dubnová data ukazují, že tuzemský trh práce vykazoval nižší podíl lidí bez práce než Německo s 3,9 procenty a Malta s 4,1 procenty. Nejvyšší nezaměstnanost je nadále v Řecku a ve Španělsku.

Míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii pak v dubnu klesla na 7,8 procenta z březnových 7,9 procenta, což je nejlepší výsledek od prosince 2008. V zemích platících eurem se nezaměstnanost snížila rovněž o desetinu procentního bodu na 9,3 procenta, a je tak nyní nejnižší od března 2009. Jakkoliv může být pohled na tato data a postavení ČR optimistický a bezesporu je to velmi dobrá vizitka tuzemského hospodářství, má česká první příčka jedno velké ale.

Produktivita práce v českých firmách klesá

Statistika, kterou v tomto týdnu vydala organizace OECD, optimismus výrazně mírní. Růst tuzemské zaměstnanosti je totiž podle poslední studie primárně založen na profesích se stále nižší přidanou hodnotou a Podle OECD už česká ekonomika naráží na strop své produktivity. Několik čísel: Ačkoliv čeští zaměstnanci loni odpracovali o 2,5 procenta více hodin než v roce předchozím, ekonomika reagovala růstem jen o 2,3 procenta. Jednoduše řečeno, Češi v roce 2016 za delší čas vyrobili méně zboží. A podle předpovědí pro letošní rok nebude situace o mnoho lepší. Zastaralá struktura ekonomiky Současnou realitou tuzemské ekonomiky je to, že převážně nabízí levnou a jednoduchou práci, což dlouhodobě vychází se subdodavatelské povahy českého exportu. Tento trend v minulosti podle slov ekonomů ještě umocnila slabší koruna způsobená intervencemi ČNB. Rekordní nezaměstnanost je tak převážně pramení z toho, že se nová pracovní místa tvořila hlavně ve firmách s nízkou přidanou hodnotou. Právě v ukazateli domácí přidané hodnoty patří ČR mezi pět nejhorších států v rámci zemí OECD. ČR se tak podle květnové zprávy OECD dostala po bok zemí, které mají, nebo v minulosti měly velké ekonomické problémy, jako Itálie, Řecko nebo Maďarsko.

Jak najít cestu ven?

Zastavit nejhlubší pokles produktivity práce od roku 2009 nebude podle analytiků práce krátkodobá, ani jednoduchá. Ačkoliv vládní koalice neustále proklamuje, že nesmíme být jen montovnou západu, zvrátit nepříznivý trend se zatím příliš nedaří. Nadějí by mohl být například v roce 2016 podepsaný kontrakt se společností GE, která hodlá v ČR vyvíjet a konstruovat letecké motory. V plánu je výroba až 400 zařízení ročně.

Chybí jen politická vůle?

Jestli je to první vlaštovka, nebo ojedinělý úspěch, se zřejmě ukáže až po volbách a bude záležet na tom, jak se nová vláda k investicím zahraničních firem postaví. Jestli budeme jen levnou pracovní silou jiných ekonomik nebo centrem inovací, výzkumu a přidané hodnoty, totiž převážně závisí na politické vůli a odhodlanosti při jednání se zahraničními i českými firmami. Zájemců o kvalitní projekty je totiž jen ve středoevropském prostoru víc než dost.