Když vláda v loňském roce prosadila zrušení karenční doby, přislíbila tento přinejmenším sporný krok zaměstnavatelům kompenzovat souběžně provozovaným kvalitním a plnohodnotně fungujícím systémem eNeschopenek. Aktuální návrh i se zohledněním pozměňovacích návrhů ale očekávanou úlevu podnikatelům nepřinese. Hospodářská komora proto poslancům před nadcházejícím hlasováním doporučila návrh zákona jako celek zamítnout. Zákonodárci by se měli zákonem zabývat na zítřejší schůzi.

Komora dlouhodobě apeluje na sladění termínů zavedení plnohodnotných eNeschopenek s ukončením karenční doby, které by zaměstnavatelům přineslo alespoň částečnou úlevu. Problém je ale podle Komory i se samotnou podobou elektronických neschopenek. Zaměstnavatelé potřebují mít efektivní nástroj pro kontrolu zaměstnanců proti zneužívání krátkodobých pracovních neschopností, informace o nemocném pracovníkovi by proto měli mít do jednoho dne, nejlépe ale online v reálném čase. Současný návrh nicméně počítá s vyrozuměním zaměstnavatele až na jeho žádost bez jasné specifikace lhůty pro její vyřízení, což je nepřijatelné a jdoucí přímo proti smyslu elektronizace.

Zaměstnavatelé by přístup k informaci měli mít automatický, nikoli na vyžádání a k tomu se značným zpožděním. Digitalizace má procesy zjednodušovat a zrychlovat, v tomto případě je tomu však přesně naopak,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Povinnost používat současnou variantu eNeschopenky, kterou nyní využívá cca 1040 lékařů v České republice, znamená pouze zasílání dat vzniku a ukončení pracovní neschopnosti na portál České správy sociálního zabezpečení. Zbývající části pracovní neschopenky zůstávají v papírové podobě, což jen dále administrativně zatíží praktické lékaře a pro firmy nepřináší žádnou přidanou hodnotu. „Návrh tak vlastně jen vytváří iluzi slíbené kompenzace, jeho využitelnost pro zaměstnavatele je ale nicotná,“ dodává Dlouhý.

Kritizovaným zrušením karenční doby podle propočtů Hospodářské komory vzrostou mzdové náklady firem v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost na 5 miliard korun ročně. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě zkrátka udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta. Komora proto vyzývá politiky, aby tato čísla vzali v potaz a neztrpčovali život podnikatelům, kteří vytváří převážnou část tuzemského HDP a zajišťují ekonomickou prosperitu České republiky.