Poslanecká sněmovna v těchto dnech schvaluje konečnou verzi nových pravidel pro pobyt cizinců na území České republiky. Členskou základnu HK ČR zajímají především cizinci za třetích zemí, kteří mají zájem o práci pro české zaměstnavatele. Ekonomická konjunktura stále trvá a nedostatek českých zájemců o práci přiživuje hlad zaměstnavatelů po pracovnících z okolních zemí.

U snadní jim nová pravidla nábor pracovních sil? Původní vládní předloha byla do značné míry transpoziční s cílem převést do českého práva evropská pravidla pro sezónní pracovníky a převádění zaměstnanců v rámci holdingů. Dalším z cílů mělo být nastavení pravidel pro vstup cizinců-podnikatelů.

Připomeňme, že novela zákona o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) byla rozeslána do připomínkového řízení již v říjnu 2015. Více než 80 připomínkových míst navrhlo úpravy a konečné znění schválila vláda v až v listopadu 2016. Novela se tedy nerodila jednoduše a text předložený Poslanecké sněmovně byl výsledkem odborných diskuzí.
Ve druhém čtení byl však načten komplexní pozměňovací návrh, který, ač byl formálně předložen panem poslancem Václavem Klučkou, je z dílny Ministerstva vnitra.

Věcně je komplexní pozměňovací návrh motivován snahou co nejvíce zpřísnit pravidla pro vstup a pobyt cizinců. Hlavním důvodem má být bezpečnost České republiky a jejích občanů. Tato argumentace je však značně účelová, neboť navržené změny nejsou nijak zdůvodněny. Nejsou předložena žádná data ani zhodnocení dopadů nové regulace.

Z hlediska podnikatelů-zaměstnavatelů je nejvíce problematická nově zřizovaná kategorie nespolehlivého zaměstnavatele. Tím může být například firma, která nemá v obchodním rejstříku zapsané skutečné sídlo, přičemž se dovozuje, že skutečné sídlo je místo, kde se schází vedení zaměstnavatele. Návrh tak zcela opomíjí pravidla občanského zákoníku, která problematiku zapsaného a skutečného sídla řeší zcela jednoznačně. Nejvíce problematický je však naprosto vágní pojem „vedení zaměstnavatele“, který nijak upřesněn není a lze si pod ním představit v podstatě cokoli. Nespolehlivým zaměstnavatelem bude například též firma, která administrativně pochybí a se zpožděním nahlásí nového zaměstnance na příslušnou správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že celá koncepce je zaměřena proti nelegálním agenturám práce, které v rozporu s právními předpisy zprostředkovávají zaměstnávání cizinců. Do kategorie nespolehlivého zaměstnavatele může však spadnout v podstatě jakýkoli zaměstnavatel. Sankce je ovšem nekompromisní – nespolehlivý zaměstnavatel nesmí zaměstnávat cizince.
Bude-li tedy novela cizineckého zákona schválena, mnohá z nových pravidel neprospějí ani zaměstnavatelům ani zaměstnancům. Spoléhat na zdravý rozum při aplikační praxi též bez dalšího nelze.

Jakkoli lze tedy chápat snahu o zajištění bezpečnosti státu, některá z navržených opatření jsou zcela kontraproduktivní a mají pouze potenciál snížit konkurenceschopnost českých podnikatelů.

Markéta Schormová, Odbor legislativy, práva a analýz