Komunisté přišli s návrhem povinného 5. týdne dovolené, který může omezit soutěž zaměstnavatelů na trhu práce a významně negativně zasáhnout i české HDP. Poškozeny mají být zejména menší podniky. Hospodářská komora proto tlačí na vládu i poslance, aby návrh odmítli.

4 týdny dovolené – v EU běžné

Podle zákoníku práce má zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr nárok na minimálně 4 týdny dovolené za rok. Výjimkou jsou pedagogičtí pracovníci, akademičtí zaměstnanci vysokých škol a státní správa, kteří mají ze zákona nárok na delší dovolenou.

V rámci EU je taková úprava běžná, některé státy mají více, některé stejně. Některé zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, tedy obdobně jako u nás. V ČR se ale rozpoutala debata o tom, zda je existující úprava „spravedlivá“.

Nebezpečný komunistický návrh

V loňském roce přišla skupina poslanců KSČM s návrhem novely zákoníku práce, který má za cíl plošně všem zaměstnavatelům v zemi nařídit vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy za další týden navíc nad rámec dnešní zákonné úpravy. Komunisté, odboráři a ministryně práce a sociálních věcí přitom argumentují nerovností zaměstnanců v nároku na délku placené dovolené. Dále tvrdí, že povinný pátý týden dovolené nebude mít výrazné dopady na podnikatelské prostředí, protože již dnes mnoho podnikatelů prodlužuje dovolenou na rámec zákona svým zaměstnancům o jeden týden formou zaměstnaneckého benefitu nebo přímo pracovní smlouvou.

Takové rovnostářské tlaky ale Hospodářská komora odmítá. Čtyři týdny dovolené dnes poskytuje přes 150 tisíc zaměstnavatelů v soukromém sektoru. Především se to týká živnostníků a malých podniků, které jsou páteří naší ekonomiky. Neznamená to ale, že by tito zaměstnavatelé neposkytovali benefity navíc. Mnozí z nich totiž namísto doplňkové dovolené poskytují jiné zaměstnanci často více ceněné výhody jako mimořádné odměny nebo sick days.

Zaměstnavatelé potřebují pro získání a udržení zaměstnanců nástroje (benefity), které mohou použít v závislosti na svých hospodářských výsledcích a poptávce zaměstnanců. Pokud stát z těchto benefitů udělá nároky všech zaměstnanců, omezí soutěž zaměstnavatelů na trhu práce.

Účet: 35 mld. Kč ročně

Na rozdíl od předkladatelů novely zákona provedli analytici Hospodářské komory vyčíslení dopadů povinného 5. týdne dovolené. Při výpočtu se vycházeli z čísel ČSÚ, ministerstva financí a z průzkumů firmy Trexima.

Dle výsledků analýzy povinný 5. týden dovolené, obzvlášť v době nedostatku kvalifikované pracovní síly, zvýší roční náklady firem o 35 miliard korun, a sníží tak výkonnost českého hospodářství. Celkový výpadek v tvorbě zboží a služeb se může projevit snížením ročního nominálního HDP České republiky až o 1 %.

Ve srovnání s dalšími protipodnikatelskými změnami z dílny především ministerstva práce a sociálních věcí by toto opatření dopadlo na nejmenší podniky nejtvrději. Zatímco se stále hovoří o vnějších ekonomických rizicích spojených s brexitem, ochlazováním německého hospodářství nebo obchodními válkami, domácí rizika jsou značně opomínána. Návrh na zavedení povinného 5. týdne dovolené má přitom skutečný potenciál srazit českou ekonomiku na kolena.

Komora bojuje za podnikatele

Již v připomínkovém řízení se Hospodářská komora postavila ostře proti vznikající novele. Poté, co vláda novelu neodmítla, a ta se dostala do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, informoval oficiálním dopisem prezident Komory Vladimír Dlouhý předsedu vlády a hnutí ANO Andreje Babiše o možném tvrdém dopadu novely na podnikatele a tedy i na českou ekonomiku. Požádal jej přitom o ujištění, že jeho vláda a hnutí návrh KSČM nepodpoří.

Prezident Dlouhý postupně seznámí s analýzou dopadů návrhu všechny poslanecké kluby. A setrvalý boj za české podnikatele – nejen co se týká povinného 5. týdne dovolené – vedou zástupci Hospodářské komory samozřejmě i v médiích a na sociálních sítích.

Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory