Český statistický úřad potvrdil svůj předchozí odhad ekonomického růstu pro třetí čtvrtletí roku 2017. HDP se mezi červencem a zářím meziročně zvýšil o pět procent a Česká republika tak v tomto ohledu patřila mezi nejúspěšnější státy Evropské unie. V ekonomickém růstu se navíc patrná dynamika i oproti druhému kvartálu, kdy se HDP meziročně zvýšil o 4,7 %. Spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností i relativně přijatelnou inflací je to doklad toho, že Česká republika zažívá nejlepší časy za poslední roky. Zdánlivá bezstarostnost má ale řadu úskalí.

Tradičně byly největším tahounem ekonomiky domácnosti, resp. jejich spotřeba, která ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o bezmála 4 procenta. Adekvátně se zvýšily také mzdy – meziročně zhruba o 3 procenta. Vysoká poptávka Čechů a jejich nákupní apetit je dobrým signálem, na straně druhé ale z makroekonomického pohledu vytváří značný proinflační tlak.

Inflace se letos přiblíží třem procentům

Podle prognózy Hospodářské komory budou proinflační faktory sílit i v příštím roce a růst spotřebitelských cen se přiblíží ke třem procentům. V loňském roce dosáhla průměrné hodnoty 2,5 %. I proto je velmi pravděpodobné, že centrální banka se bude snažit tento trend zmírnit a přistoupí s dalšímu utahování měnové politiky v podobě zvyšování základní úrokové sazby a zároveň se bude snažit utlumit raketový růst cen nemovitostí.

Mzdový růst: důvod k radosti, nebo obavám?

Inflaci podporuje zejména domácí poptávka, která je v poslední době velmi štědře podporována mzdovým růstem. Ten by měl být v letošním roce ještě silnější než loni – nominálně by podle odhadů HK ČR měly výdělky stoupnout o 8,6 %. Rostoucí mzdy jsou nicméně hlavně odrazem současné neuspokojivé situace na pracovním trhu, kdy se firmy doslova přetahují o zaměstnance. Jsou tak tlačeny k tomu, aby své stávající pracovníky udržely a další případně nalákaly. K tomu ale mají kromě benefitů v zásadě jedinou možnost – prudce zvyšovat mzdy. Pro zaměstnance velký výhoda při vyjednávání, pro zaměstnavatele nezáviděníhodná pozice, kdy stěží stíhají plnit své zakázky, jsou kvůli nedostatku lidí brzděny v dalším rozvoji a zároveň je trh tlačí do nebývalého nárůstu mzdových nákladů.

Navíc hrozí reálné nebezpečí, že se mzdový růst odpoutá od reálného růstu produktivity práce. Takový trend by české ekonomice mohl v dlouhodobém horizontu značně uškodit. Na straně druhé ale nedostatek zaměstnanců tlačí podniky k rychlejší automatizaci a robotizaci výroby, což může být pro příští roky velmi dobrý odrazový můstek pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou a ještě rychlejšímu a hlavně pro zdravější a udržitelnější růstu mezd v České republice, který povede k rychlejší konvergenci ke mzdám v západní Evropě.