V návrhu na zvýšení ročních kvót pro přijímání zaměstnanců z Ukrajiny na 40 tisíc ročně, který dlouhodobě prosazuje Hospodářská komora, se objevil překvapivý a zarážející požadavek z dílny odborů podporovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Dvě organizace, které pravidelně zdvihají prapor sociální spravedlnosti a platové rovnosti, nyní prosazují de facto znevýhodnění zahraničních zaměstnanců oproti českým. Jak je to možné?

Pracovníci z Ukrajiny by měli dle aktuálního návrhu, který míří do připomínkového řízení, dostávat 1,2násobek zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. Se zvýhodňováním pracovníků z Ukrajiny připomínající pozitivní diskriminaci podle národnosti ale Hospodářská komora nesouhlasí a poukazuje na to, že by všem zaměstnancům pracujícíh v tuzemsku měla být zaručena mzdová rovnost bez ohledu na to, odkud pochází. Argumentace předsedy odborů Josefa Středuly, že jsou zahraniční pracovníci českými firmami využíváni jako levná pracovní síla, neobstojí. Zaměstnanci z Ukrajiny a dalších zemí nejsou oproti českým zaměstnancům na obdobných pozicích mzdově nikterak diskriminováni. Až teprve návrh na automaticky vyšší výdělky pro zahraniční pracovní sílu onu kritizovanou nerovnost paradoxně přináší. Ovšem na úkor tuzemských zaměstnanců.

Uveďme si konkrétní příklad: V prvním pololetí 2018 byla průměrná hrubá mzda stavebního a provozního elektrikáře 28 332 Kč, z toho 14,2 % tvořily odměny, 6,4 % příplatky a 8,5 % náhrady (tedy nenárokové složky mzdy). Fixní mzda bez odměn, příplatků a náhrad tak činila v průměru 20 088 Kč. Zaměstnavatel by ale pracovníkovi z Ukrajiny musel na základě pravidel vlády vyplácet zaručenou mzdu zhruba o 3 700 Kč měsíčně vyšší, v tomto případě přesně 23 820 Kč, a to bez ohledu na pracovní výkonnost zaměstnance, délku praxe, přesčasy či spokojenost zaměstnavatele. V případě uplatnění mediánu dané profese by rozdíl činil dokonce 7 600 Kč.

Hospodářská komora se proti znevýhodňování českých zaměstnanců postavila už během jednání tripartity a rovněž jej ostře odmítne v meziresortním připomínkovém řízení. Speciální mzdové limity jsou totiž v naprostém rozporu s obecně platnými pravidly, jako jsou např. stejná mzda za stejnou práci dle § 110 zákoníku práce nebo minimální a zaručené mzdy platné pro všechny zaměstnance bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti.

Další podrobnosti naleznete také v tiskové zprávě.